Moje tvorba

11.08.2021

Již od dětství, mám v sobě cosi, co mě nutí neustále tvořit. Vytvářet situace, možnosti, skládat básně, vyrobit šperk, namalovat mandalu, či uháčkovat šátek. Děje se to samo a já jsem nástrojem, který vděčně uskutečňuje to, co v přítomném okamžiku přichází. Tvorba je můj zdroj klidu a síly, zastavení v přítomnosti bytí, je to rituál a tanec ducha a hmoty.  Je mi ctí, se s vámi o tvorbu, která přichází podělit možností pečovat o vás, pokud přijedete do mého Červeného stanu, ale také způsobem sdílení na těchto stránkách. 

Jsem láska, ta co rozdává i ta co bere,
Jsem plná života a prosta vin.


Jsem divoká i něžná,
a umím léčit v duši stín.


Má tvář je klidná
a hned zas vášní plane,
má náruč hýčká snění zatoulané.


Jsem láska, v mých očích jasné slunce svítí,
i noční chladný vítr vane.
Jsem pokorná a hrdá přece,
mé city prudké a hluboké jsou,
jak živá voda v řece.
Průzračná voda, která žízeň utiší,
a vyslyší srdce přání nejvyšší.


Jsem láska, přináším světlo,
Co jak jasný oheň vzplane,

Očistím vše, a zhojím srdce rozervané.